.png){kind=logo}
Zvápenatění včelího plodu je houbovité onemocnění, které oslabuje včely. Nemoc způsobuje odolná houba Ascosphaera apis, která může přežívat až 15 let nejčastěji v medu, vosku a pylu, ale také na stěnách úlů, včelařském nářadí a v půdě před úly. Včelí larvy se mohou nakazit potravou, vodou či kůží. Nejvíc náchylné jsou mladé třídenní až seštidenní larvy. Houba útočí v žaludku a střevech larev, kdy proroste až na povrch těla a zde vytvoří plodice. V tu chvíli larva připomíná vápnitou mumii.
Nemocné larvy během 2 dnů hynou, některé už před zavíčkováním. Napadený plod má mírně propadlé a skvrnité zavíčkování, časem se mění v kašovitou hmotu. Nemoc se často objevuje současně s morem včelího plodu. Dle ročního období je nejčastější výskyt nemoci od jara do podzimu, kdy včelstvo více ploduje, s největší intenzitou pak od dubna do června.
U dospělých včel tato nemoc nehrozí, ale mohou být jejími přenašeči. Do jaké míry se nemoc u včel projeví závisí na síle včelstva, kvalitě včelí matky, kvalitě krmiva a okolních podmínkách.
Prevencí je dezinfekce úlu i včelařských nástrojů a pomůcek. Dále pomáhá kyselina mravenčí ve formě odparných desek pod názvem Formidol. Formidol je určen především k tlumení varroázy, lze ho však úspěšně aplikovat i v případě zvápenatění včelího plodu.
Napadené plásty je třeba zničit.
